home biography discography concert dates what they say...
contact photos & sounds

 

"Readings - Red Cavalry" Leo Records CD LR 857

 

Bad Alchemy April 2019

Der rote Zar hat das rote Paradies 1940 auch von Isaak Babel 'gesäubert', einem jüdischen, viel zu witzigen und lebenslustigen Schmierfink aus Odessa, der in "Die Reiterarmee", 1924 in Majakowskis Magazin LEF erschienen, den Sieg von Budjonnys Reitern in Galizien über die Weißen, die Kosaken und die Polen zu unheroisch geschildert und nestbeschmutzerisch von Judenmassakern geschwafelt hat. Sein Theaterstück "Marija" machte 1935 den gleichen Fehler und sein Tod war danach nur eine Frage der Zeit. Wassili Blochin, Stalins Oberhenker mit seiner Metzgerschürze und einer Kopfschussquote von bis zu 350 Staatsfeinden pro Nachtschicht, erledigte das so nebenbei. SIMON NABATOVs Auseinandersetzung mit Babel und mit seiner eigenen Herkunft ist das Gegenteil von nebenbei, geht es doch um den kom- munistischen, durchaus von jüdischen Hoffnungen motivierten Utopismus als 'jüdische' Machenschaften in den Augen seiner Gegner und den tatsächlichen Antisemitismus im roten Zarenreich und seinen Kolonialgebieten. Diese Widersprüche, die Babel mit eigenen Augen und am eigenen Leib erlebte, wurden noch durch seine Zweifel verschärft, ob sich Kriegs- verbrechen rechtfertigen lassen, um ein Himmelreich auf Erden zu schaffen (wenn es sich denn schaffen ließe). Nabatov inszeniert "Red Cavalry" als Singspiel, in dem sich bolsche- wistische ('Budjonny-Marsch'), polnische ('Noch ist Polen nicht verloren') und jüdische Motive ('Haschkiwenu' & Klezmeranklänge) plunderphonisch kreuzen und die idealistisch- utopische 'Internationale' zum Trauermarsch wird. Minton sprechsingt so, dass einen durch seine röchelnde, krächzende Theatralik die grotesken und makabren Züge in Babels lakonischen oder pathetischen Zeilen anspringen. Auch ein jazziges Intermezzo kann das, elektronisch verfädelt, nicht abschütteln. Das klarinettenelegische 'Gedali' malt Minton extraschwarzhumorig aus, und die Band deliriert zwischendurch, als wären Trauerzüge ein jüdischer Witz. Die Drums klappern als Pferdehufe oder Tamtam, Minton schreit, realistisch wie einst bei "Rags", zu knöchelig klapperndem Piano und deklamiert lauthals zum klari- nettenforschen Gänsemarsch. 'After The Battle' ist ein gefundenes Fressen für Schmeiß- fliegen, Plünderer und Gröhler, für dadaistische Albträume und die Scham, ja, die Scham, selber kein Schlächter zu sein. In vollendeter Zukunft ausgedrückt: Kein Nachruf auf Nabatov und Minton wird einmal diese Glanzleistung verschweigen dürfen.

Rigobert Dittmann

Percorsi Musicali May 2019

L'altro affondo di Nabatov è nell'incredibile storia di Isaak Babel, giornalista e scrittore russo che, per i suoi reportages dalla guerra tra Russia e Polonia intorno al 1920, venne immediatamente considerato come personaggio scomodo al regime: quei reportages divennero un libro rimasto ben impresso nella letteratura russa per i suoi orrori, ossia Red Cavalry; Babel era di Odessa, un paesino dell'Ucraina del tutto speciale, che Nabatov individua come un posto di importanti scrittori e di una strana convivenza tra russi, ucraini ed ebrei. Anche qui l'improvvisazione si impossessa del senso della scrittura e Nabatov si circonda ancora di Gratkowski, Schmickler ed Hemingway, mentre sostituisce Blonk con Phil Minton alla voce, decisamente più idoneo dell'olandese nel trovare un sostegno ad intonazioni vicine all'opera, all'inflessione beckettiana e ad una serie di peripezie vocali che accompagnano le narrazioni. La musica, dunque, in Red Cavalry scorre nelle righe, jazz ed evoluzioni letterarie degni di un sontuoso readings, ma con un senso della drammaticità e dello sviluppo logico poetico non posseduto nell'esperimento sul futurismo russo. Questi due cds di Nabatov non sono due casi isolati di trasposizioni musicali di impianti poetici: nella discografia generale di Simon alla Leo R. il pianista russo ha già avuto di mettere in evidenza la sua passione per la letteratura e la conoscenza ampia della letteratura russa: si tratta di Joseph Brodsky in Nature Morte, di Mikhail Bulgakov in The master and margarita e di Daniil Kharms in A few incidences. Tuttavia, in questo lavoro di trasformazione, Simon si dimostra imbattibile. Leggere le note di Stuart Broomer.

Ettore Garzia

Music Zoom April 2019

La storia dello scrittore russo di origine ebrea Isaak Ėmmanuilovič Babel’ è servita al pianista Simon Nabatov a tessere il canovaccio di questa nuova incisione, intitolata secondo una delle maggiori opere di Babel, prima celebrato e poi inghiottito nel sistema di terrore staliniano, arrestato e ucciso in carcere nel 1940. Successivamente, dopo la morte di Stalin, è stato riabilitato. Dai titoli dei racconti del libro di Babel’ il pianista riesce a creare un’altra opera interessante con la stessa formazione del disco dedicato ai futuristi russi, ma qui al posto di Jaap Blonk c’è il cantante inglese Phil Minton che si diverte a declamare e gridare versi e storie contornato dal quartetto costituito oltre che dal leader e pianista dal multistrumentista Frank Gratkowski, Marcus Schmickler ai live electronics e l’americano Gerry Hemingway alla batteria. La collaborazione fra Nabatov e Minton è di vecchia data e così tutto funziona, fra la voce ed il quartetto l’interazione è perfetta, un continuo stimolarsi a vicenda per dei brani che appaiono carichi di adreanalina e ricchi di idee movimentati dalla grande prestazione dei singoli. I due dischi, quello dedicato a Gileya e questo, appaiono simili come idea di progetto, ma ben diversi nella realizzazione e nell’approccio alle composizioni. Certamente un grande Phil Minton con la sua forte personalità ha dato un’impronta speciale a questo disco, il resto è dovuto alla capacità dei protagonisti di improvvisare creando un tappeto sonoro denso e in piena sintonia con le composizioni di Nabatov.

Vittorio Lo Conte

His Voice May 2019

Red Cavalry, nahraná v téže době a ve stejném hudebním obsazení, bezprostředně na předchozí album navazuje i nenavazuje. Tentokrát jde o ztvárnění válečného románu, jehož dění zažil ruskožidovský spisovatel Isaac Babel jako pětadvacetiletý frontový korespondent v roce 1920 a ztvárnil tak tragičnost „epizody“ rusko-polského střetnutí. Nabatov tu monumentálně vykreslil atmosféru děje knihy, ale učinil tak s vědomím, že její autor byl 15. května 1940 KGB nařčen ze špionáže a brutálně popraven. Tentokrát atmosféru děje fragmentárně líčí Phil Minton, který – podobně jako v předchozím kompaktu Blonk – rovněž opustil jakoukoli vokální machu, nervně se ve svém vyprávění převáží do prozpěvování, jeho výkon však má celou škálu přístupů od tajnůstkaření po uminutostní zuřivění, od pitoreskní rozpačitosti po robustní znenáhlování a znáhlování, od vzrušeného podivování po vytřibované hudrování a handrkování. Není na to sám: od prvního kutálkovského rozehrávání přes vyzmatkovávané šolíchání a změtenostní pokoutnění po přetékavostní vyšumňování a klezmerské zameditování má hudbu v patách, bicí se pospěšně vbíjejí do napjatostního rozviřování, klavír pohnutlivě prozurčuje, sax je koumavostně rozechvějný. Ale i to se proměňuje podle témat (od The Church of Novograd po The Tachanka Theory): pohnutlivý a výbušný, pokřikově násilnický nebo humpolácky vygradovaný vokál se vždy v pravém okamžiku objeví, aby precizoval téma, zaskrečoval do hatmatilkovské expanze nebo naopak proklidněně zcivilněl, ať tak či onak hudební komprovizování nenechá kámen na kameni, záhružní do zapeklistněné vývrtkovosti či podusně záplavné odlivnosti. Když pak je vše vyzvoněno a je po bitvě, je třeba rekapitulovat, klavír znovu vyvolá zlomkrkové zavýhrůžnění, prožvanivostně rozvíjené nástroje zasakrují, ale pak už je konečně domelodizováno protrpěné rozbytnění a s určitou odtažitostí a zajukáváním smířlivě doskonáváme do znevýraznění. Ten plurál je tu právem, protože veškeré dění na obou albech prožíváme spolu se skladatelem, spolu s hudebníky (mezi nimiž musím ještě připomenout náladotvorného Schmicklera), spolu s autory, spolu s jejich dílem. Obě alba jsou námětově i kompozičně srostitě epická, plná vzrušivých momentů i historické probalancovanosti. Patří do neobvyklého žánru zhudebněné literatury a zliterárněně pojaté hudby. Jsem žádostiv, jestli Nabatov k těmto dvěma superopusům v budoucnu připojí další. Látky by určitě neměl nedostatek.

Z.K. Slaby

FreeFormFreeJazz May 2019

A empreitada "Readings" do pianista Simon Nabatov segue aqui com a revisitação a um dos grandes clássicos da literatura russa moderna: Red Cavalry, de Isaac Babel. O grupo é basicamente o mesmo que gravou "Gileya Revisited" – Gerry Hemingway (percussão), Frank Gratkowski (sopros) e Marcus Schmickler (eletrônicos) –, mas com uma sensível mudança: a voz é assumida pelo genial Phil Minton. Toda a inventividade e amplitude das ideias vocais de Minton estão aqui, oscilando de acordo com o demandado pelas particularidades dos textos que compõem cada uma das nove peças que formam o disco. Assim, temos Minton cantando, grunhindo, gritando passagens da obra de Babel, escrita por ele em meio à guerra, com sua atuação marcante e dramática. Não que seja imprescindível, mas é interessante que o ouvinte conheça Babel e sua literatura e, dessa forma, possa mergulhar de forma mais intensa nesse universo revisitado. Os dois álbuns da série "Readings" foram captados em sessões realizadas em 7 e 8 dezembro de 2018.

Fabricio Vieira

Jazz Weekly June 2019

Pianist Simon Nabatov releases 2 wild and wooley albums, and in all honesty they should have been one big combo, as they are bound at the hip. The first one with Phil Minton/voc, Frank Gratkowski/reeds, Marcus Schmickler/elec and Gerry Hemingway/dr comes across as a night at the pub that gets out of control. Minton shouts out rantings and poetry to growling reeds and flailing drums on “Crossing The River Zbrucz” with flailing piano and oodles of noodles on “The Church of Novograd.” The clarinet flutters on the acrimonious „Gedali” and the drums thunder on “Intermezzo.” Mind your pints and quarts! For the next one, Nabatov teams up with Gratkowski, Hemingway, Schmickler and Jaap Blonk/voc for fourteen abstract pieces that include SOS codes and a speech on “Manifesto,” musical dots and dashes for “Dy Bul Shchyl” vocal gurgles for “Intermission 1” blurbs and bops on “Te Heights” some flute and voice effects on “Spring” and a dash of blues for “Intermission 2.” What stuck to the wall?

George W. Harris

Jazz Views June 2019

It seemed appropriate to review these two albums together as they are similar releases and both deal with delivery via a form of Russian Futurism of early in the 20th century.  In music this involved multiple new approaches to the deployment of such diverse elements as chords and scales, noise, Dadaism and Zaum.  This latter neologism had not yet entered into the formal, mainstream language: the sounds may be best described as sound symbolism.  It should be said that both Jaap Blonk and Phil Minton excel at their execution. The focus seems to be on rejection and dissidence of the syntax and formal morphology of the music as it might have been, in order to illustrate that development in the language and poetry of the Futurism of the epoch. Red Cavalry goes a little further in that there is a story attached about a Russian journalist at odds with the State over his reporting of the Russia/Poland war of the period.  Phil Minton’s voice is preferred, perhaps for its greater drama in bellowing and delivering his rhetoric.  Minton and Nabatov have long worked together, so the voice and the instruments have a perfect interface and are balanced in the presentation. Gileya seems to have pushed the non-vocal parts somewhat into a supporting role. Improvisation is related to ambiguity and its adherents must be ready to leap at any opportunity, sometimes making choices both willfully or without fully becoming cognizant of the direction taken.  In both of these albums all artists execute their choices perfectly and Phil Minton is especially forceful, reminding me of his live performances and recordings with Mike Westbrook and Solid Gold Cadillac.  An excellent and successful project.

Ken Cheetham